Chorvatsko

OBYVATELSTVO: 4 390 751 (k červenci 2002) HLAVNÍ MĚSTO: Záhřeb STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: Parlamentní republika VZNIK: 25. června 1991 (rozpad Jugoslávie) HDP: 38, 9 miliard USD (k 2002) MĚNA: kuna (HRK) NÁBOŽENSTVÍ: římsko katolické 76,5 %, ortodoxní 11,1 %, islám 1,2 %, protestantské 0,4 %, jiné a neuvedené: 10,8 % (1991) JAZYKY: Chorvatština 96 %, jiné 4 % (včetně italštiny, maďarštiny, češtiny, slovenštiny či němčiny).

ČASOVÉ PÁSMO: SEČ/ UTC +1, ELEKTRICKÁ SÍŤ: 220V, 50Hz MĚRNÝ SYSTÉM: Metrický ZDRAVOTNÍ RIZIKA: žádná VÍZA: Občané následujících států mohou přicestovat do Chorvatska bez víza, nepřekračuje-li pobyt 90 dnů: Austrálie, Kanada, Irsko, Izrael, Japonsko, Nový Zéland, Velká Británie, Spojené státy americké a většina států kontinentální Evropy. Pobřeží Jaderského moře je ideálním místem pro jachting, jízdu na kajaku či potápění (v současné době se rychle rozvíjející odvětví v Chorvatsku). Příležitostí pro pěší turistiku a horolezectví je zde nespočet. V současné době se jediné chorvatské mezinárodní letiště nachází nedaleko hlavního města Záhřebu. Nicméně snadno dostupné jsou i navazující lety do Dubrovníku, Splitu, Zadaru a mnoha dalších destinací. Chorvatské autobusové a vlakové spojení je rozsáhlé a za přijatelnou cenu. Podél pobřeží se můžete dopravovat i pomocí trajektu. Dálniční systém se v současnosti rozšiřuje, aby vyhověl zvýšenému objemu mezinárodní dopravy. 

NÁRODNÍ PARKY: NP Brijuni, Kornati, Krka, Mljet, Paklenica, Plitvická jezera, Risnjak, Severní Velebit DALMATSKÉ OSTROVY: Dalmatské ostrovy, které se nacházejí u pobřeží Chorvatska, se skládají z nepřeberného množství ostrovů a ostrůvků. Můžete zde pocítit bohaté dědictví této oblasti a vydat se po stopách tisíce let starých evropských civilizací (řecké, římské, ilyrské, chorvatské a benátské).  Jedinečná barokní a renesanční architektura, starověké osídlení, nádherné pláže a národní parky. Ostrov Hvar, ležící v pásu Středodalmatských ostrovů, je jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací Chorvatska. Může se chlubit titulem nejslunnějšího ostrova Jadranu a také jedinečnou škálou přírodních zajimavostí a četnými každoročními kulturními událostmi. Hvar má na délku 68 km, šířku v místech až 10,5 km. Hvar leží mezi ostrovy Brač, Vis, Korčula, poloostrovem Pelješac a Makarskou riviérou. BRAČ je největší z dalmatských ostrovů, disponující jednou z nejkrásnějších pláží celého Jadranu: Zlatni rat, nacházející se u městečka Bol. Korčula je jedním z největších ostrovů Chorvatska, kde se narodil slavný cestovatel Marco Polo. Jeho dům se dochoval v historickém centru jeho rodné Korčuly.   Ostrov MLJET, často líčen jako “zelený ráj”, se nachází asi 27 km od Korčuly.  Jeho jedinečné prostředí je tvořeno borovými a dubovými lesy a dvěma solnými jezery: Veliko a Malo Jezero (Velké a Malé jezero). Dalším velkým lákadlem na tomto ostrově jsou Stonské zdi, původně postavené po pobřeží občany Dubrovníku na ochranu před útoky nepřátel.  Rybáři dychtící po trofejním úlovku nebo lovu tuňáků by si neměli nechat ujít příležitost k návštěvě ostrova LASTOVO. Lastovo, skupinka 46 malých ostrovů a okolních mělčin, je považován za rybářský ráj. Lastovo je také známý lidovými karnevaly, kterých se místní obyvatelé nadšeně účastní.  OMIŠ Na úpatí horského kaňonu, kde se sladkovodní řeka Cetina vlévá do Jaderského moře, leží historické město Omiš. Malé pevnostní městečko je symbolem odvahy a síly, proslulé svou schopností se ubránit po celá staletí proti cizím nájezdníkům. Návštěvníci Omiše budou potěšeni jeho jemnými oblázkovými a písečnými plážemi. Vydejte se ven z města, do kaňonu, a objevte svěží smaragdově zelenou hladinu řeky Cetina s vodopády Gubavica. Radmanove Mlinice (z Omiše asi 5 km proti proudu řeky) je rájem pro outdoorové nadšence, kteří si mohou užít jízdu na kajaku a rafting na divoké vodě.  Návštěvníci, kteří dávají přednost poznávání místního rozmanitého dědictví, zde naleznou mnoho památek, které zaměstnají jejich představivost, včetně historické pevnosti Starigrad a pozůstatku kostela sv. Petra z 16. století.  SPLIT je hospodářským a správním centrem dalmatského regionu, s počtem obyvatel asi 200 000. To mu však nijak neubírá na významu: je to kulturní centrum oblasti a geograficky významný bod, odkud můžete prchnout na ostrovy chorvatského Jadranu. (Split je frekventovaný přístav s pravidelnou trajektovou linkou mezi ostrovy.) Split nabízí množství památek historického a kulturního významu, jako Diokleciánův palác, Chorvatské národní divadlo a mnoho muzeí se zaměřením na výtvarné umění, archeologické památky, stejnou měrou na náboženské a světské ukázky úspěchu lidstva. Město Dubrovník se nachází na nejjižnějším bodě Chorvatska na pobřeží Jaderského moře.  Jeho proslulý přístav Gruž, antická a klasická architektura a světoznámé přírodní krásy mu získaly pověst „města kamene a světla” a také zápis na seznam kulturního dědictví organizace UNESCO. Dubrovnik je ideálním místem na procházky za památkami, prozkoumejte jeho dlážděné uličky a vydejte se k městským hradbám dlouhým až 2 km. Za návštěvu stojí i Knížecí palác, katedrála, františkánský klášter pocházející až z 14. století a jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se nachází v centru města a která se datuje do 15. století. 

Chorvatská kultura zasahuje do všech oblastí umění, od sochařství přes malířství až po literaturu. Chorvatská hudba je živou směsicí stylů a nástrojů. Kuchyně je jiná od oblasti k oblasti, spojuje ji však její vydatnost a lahodnost.Víno se produkuje v téměř ve všech oblastech. Chorvatsko je země s bohatou historií. Již od dob Římanů bylo křižovatkou mezi Východem a Západem. Řekové kolonizovali Chorvatsko již ve 4. století n.l., vládu si však později převzala Římské říše, Chorvatsko se tak stalo osou mezi Východořímskou a Západořímskou říší. Dnes je město Split místem, kde sídlí největší římské památka východní Evropy: Diokleciánův palác. Po zániku Západořímské říše v 5. století se začaly do oblasti stěhovat slovanské kmeny z dnešního Polska. První chorvatský stát byl založen králem Tomislavem v roce 925. Na počátku 16. století bylo Chorvatsko ohroženo Turky, obrátilo se tedy na sever a požádalo habsburskou monarchii o ochranu. Severní Chorvatsko zůstalo zpola autonomním státem v rámci říše až do roku 1918. Ve stejné době si dalmatské pobřeží zabral městský stát Benátky, který si jej podržel až do obsazení oblasti Napoleonem na konci 17. století. V roce 1835 bylo severní Chorvatsko ještě stále pod nadvládou habsburské monarchie, datuje se sem však počátek politického a kulturníhí obrození. Po první světové válce se Chorvatsko stalo součástí Jugoslávie a setrvalo tak až do vyhlášení její nezávislosti v červnu roku 1991. Toto prohlášení následovalo krátké období vnitřních převratů, které vyvrcholily mezinárodním uznáním země a přijetím do OSN v květnu 1992.